Zálohový systém na Slovensku překonává očekávání, míra zpětného sběru obalů je přes 70 %
Slovensko se k zálohujícím zemím přidalo v lednu 2022 a předběžná čísla ukazují, že systém překonal cíl pro první rok. Míra zpětného sběru nápojových obalů přesahuje 70 %, což je o deset procentních bodů více oproti plánu. Slováci vysbírali zhruba 820 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek.
V loňském roce se Slovensko stalo jedenáctou evropskou zemí, kde je zaveden zálohový systém na PET lahve a plechovky. Nápojové obaly mohou spotřebitelé vracet již na více než 3000 sběrných místech. Takto komplexní systém vyžadoval spojení maximálního společného úsilí nejen výrobců nápojů, ale i obchodníků. Bylo potřeba myslet na systém identifikace zálohovaných obalů, vytvoření odběrné sítě, ale také například na logistickou infrastrukturu. V té se podařilo zprovoznit pět meziskladů a jedno třídící centrum.
„Náš systém je cirkulární, funguje na základě principu z petky do petky a z plechovky do plechovky. To znamená, že vysbírané obaly jsou využívány pro výrobu nových nápojových obalů. Původní předpoklady v prvním roce očekávaly míru návratnosti 60 %. To jsme překonali o více než deset procentních bodů, navzdory extrémně krátké době na vybudování systému,“ říká Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku, a dodává: „Viditelné jsou také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se například snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering doposud trápil.“
Jednoznačně pozitivně vnímá fungování systému záloh na Slovensku také česká Iniciativa pro zálohování. „Ze slovenské zkušenosti máme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Už teď je více než 820 milionů obalů vysbíraných k recyklaci do nových obalů. Slovensko také potvrzuje, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Celkově bylo na slovenský trh v loňském roce uvedeno zhruba 1,1 miliardy nápojových obalů. Před zavedením zálohování dosahovala míra sběru u PET lahví úrovně kolem 60%.
Zálohové systémy snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Jak sděluje ředitelka mezinárodní platformy Reloop Clarissa Morawski v nejnovější zprávě Global Deposit Book 2022, žádná jiná metoda nedokáže efektivně získat nazpět 90 procent nápojových obalů. „Díky sběru velkého objemu vysoce kvalitního, barevně sjednoceného materiálu máme funkční cirkulární řešení, díky kterému můžeme z použitých nápojových obalů opakovaně vyrábět nové,“ dodává Clarissa Morawski.
Pozitiv, ze kterých zálohující země benefitují, je však podle Iniciativy pro zálohování více. Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze například ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %, uvádí nová studie, kterou si nechala zpracovat společnost Infinitum AS, provozující zálohový systém v Norsku. „Podle této studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,46 kWh. Pokud člověk neodhodí PET lahev či dvě plechovky do koše a místo toho je vrátí do sběrného místa, odkud putují k opětovnému využití, ušetří v přepočtu například 25 hodin chodu elektrického strojku nebo by se mohl čtyři hodiny plavit na elektrickém člunu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle propočtu Iniciativy pro zálohování by se při 90% míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku ušetřilo až 1824 GWh. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210.368 českých domácnosti, které topí elektřinou. Pro srovnání, zhruba tolik domácností se celkem nachází v Brně.
Zdroj: svetbaleni.cz
